Pro veřejnost

Popis projektu

PRŮVODNÍ ZPRÁVA STAVBY
PODROBNÝ POPIS PROJEKTU
Popis globálního projektu železniční uzel Přerov.
Jak vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě je železniční uzel Přerov součástí hlavní sítě TEN-T pro osobní i nákladní železniční dopravu, Jeho unikátní a strategicky významná poloha v rámci TEN-T vyplývá z faktu, že je nejen součástí koridoru Rhine – Danube (konkrétně jeho české části předem definovaného úseku Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – ukrajinská hranice), ale že jeho severojižní částí zároveň prochází koridor Baltic – Adriatic (konkrétně jeho česká větev předem definovaného úseku Katowice – Ostrava – Přerov – Brno – Břeclav – Vídeň). Uzel Přerov je tedy součástí železničního spojení západní a východní Evropy, ale i jižní a severní Evropy, což umocňuje důležitost a zvyšuje přidanou hodnotu plynoucí z plánované modernizace tohoto uzlu.

Realizací tohoto globálního projektu dojde k významnému zkvalitnění železniční infrastruktury pro obě části uvedených koridorů.

Obr. Poloha globálního projektu na koridoru Rhine – Danube

Obr. Poloha globálního projektu na koridoru Baltic – Adriatic

T i jako terminál pro kombinovanou dopravu, ale rovněž proto, že svou polohou umožňuje propojení terminálů kombinované dopravy v Ostravě, České Třebové, Pardubicích i Praze.

Globální projekt je dále součástí první připravované vysokorychlostní tratí v ČR (úsek Brno – Přerov) a bude mít návaznost na další plánované vysokorychlostní tratě (Bratislava/Vídeň – Břeclav – Brno – Praha – Děčín – Berlín). Globální projekt bude tvořit součást páteřní vysokorychlostní železniční trasy rychlého spojení Praha – Brno – Ostrava s přesahem do Polska.

Obr. Poloha uzlu Přerov v rámci sítě TEN-T

Z vnitrostátního pohledu zajišťuje uzel Přerov především železniční spojení Prahy s Ostravou (a dále ve směru na Slovensko), zároveň spojení do Břeclavi nebo Brna. Z hlediska polohy v rámci národní sítě se nachází na celostátní trati č. 270 Bohumín-Přerov-Česká Třebová. Vychází z něj trať Přerov – Brno (č. 300) a trať Přerov – Břeclav (č. 330). Trať 270 a trať 330 jsou začleněny do II. tranzitního železničního koridoru, traťový úsek Dluhonice-Prosenice zároveň tvoří část III. tranzitního železničního koridoru.

Globální projekt lze z hlediska stavebního rozdělit na tři části:

– Osobní nádraží – zahrnuje rekonstrukci osobního nádraží včetně podchodů a nástupišt. Součásti stavby této části GP je i modernizace přilehlých železničních úseků ve směru na Břeclav a Brno. Tato stavba se nazývala Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba
– Triangl – zahrnuje rekonstrukci traťových úseků Přerov – Prosenice, Přerov – Dluhonice a Dluhonice – Prosenice (tzv. Dluhonická spojka) a výhybny Dluhonice. Dále je tato část označena jako „Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba“.
– Přesmyk – zahrnuje výstavbu nové jednokolejné trati v úseku Brodek u Přerova – Dluhonice, který mimoúrovňovně kříží. Dále je tato část označena jako „Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba“.

Problémy a potřeby řešené globálním projektem

V současné době lze stav infrastruktury traťových úseků v rozsahu globálního projektu (úseky spadající do 2 a 3 stavby) označit za technicky a morálně zastaralý, kdy zejména některé prvky, jako například mostní objekty nebo trakční vedení trpí značnou podudržovaností a nesplňují požadavky TSI. Důležité objekty dopravní cesty, jako železniční spodek a mosty, koleje a výhybky nebo trakční vedení jsou již za hranicí životnosti nebo se blíží k její hranici.

Hlavní problémy železničního uzlu Přerov:

– špatný technický stav části infrastruktury, nedodržení předpisových parametrů v kolejišti
– nedostatečná kapacita tratí pro počty vlaků osobní přepravy požadované objednateli nebo dopravci
– limitovaná propustnost úseku z důvodu úrovňového křížení vlaků opačných směrů na olomouckém zhlaví výhybny Dluhonice
– snížená cestovní rychlost a snížený komfort cestování v osobní dopravě
– zabezpečovací zařízení nesplňuje kritéria interoperability TSI EU, nemožnost dálkového ovládání zabezpečení nebo zapojení do jednotného evropského zabezpečovacího systému (ETCS)
– vysoké personální náklady na zajištění provozování dráhy
– nedostatečná únosnost železničního svršku
– úrovňové přejezdy křížící čtyřkolejnou trať

Cíle globálního projektu

Hlavními cíli projektu přestavby železničního uzlu Přerov jsou:
– zvýšení kapacity tratí sloužící osobní dopravě (umožnění jízdy většího počtu vlaků díky zvýšení počtu kolejí, odstranění kritických úrovňových křížení kolizních vlakových cest, zřízení výhyben pro křižování vlaků);
– zvýšení kapacity tratí sloužících nákladní dopravě, prodloužení délek staničních kolejí;
– zvýšení pravidelnosti dopravy a zpravidelnění intervalu mezi vlaky;
– nahrazení vyžilých staveb a zařízení za zařízení nová;
– vytváření nových nebo zlepšování stávajících přestupních terminálů mezi železnicí s ostatní městskou hromadnou dopravou;
– snížení nákladů na personální zajištění provozování dráhy
– zvýšení spolehlivosti provozu
– soulad s normami TSI a zvýšení interoperability

Předpokládané přínosy globálního projektu:

– zvýšení kapacity traťových úseků, možnost nasazení vyššího počtu vlaků
– zvýšení úrovně služeb a kultury cestování
– zlepšení bezpečnosti pro cestující i zaměstnance
– zvýšení plynulosti dopravy
– zvýšení rychlosti, zkrácení cestovních dob.

Přestavbou uzlu Přerov bude vytvořen moderní ucelený provozně technický soubor rozsahem a kvalitou železniční infrastruktury plně kompatibilní s navazujícími koridorovými tratěmi a připravený splnit jakékoliv dopravní zadání. Na další dlouhé období a na podstatně vyšší úrovni se zajistí provozuschopnost provozně technických objektů a zařízení železniční infrastruktury. Vytvoří se podmínky pro uplatnění principů interoperability v rámci evropského železničního systému a pro další racionalizaci v zabezpečení a řízení železničního provozu. V návaznosti na modernizaci celého koridoru nabídne železniční doprava zvýšení úrovně služeb a komfortu cestujícím.
Obecný popis
Navrhovanou akcí je stavba „Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba“.
Jedná se o liniovou dopravní stavbu, jejímž základním cílem je rekonstrukce stávajících tří dvoukolejných tratí v trojúhelníku Přerov – Dluhonice – Prosenice. Železniční stanice Přerov i navazující úseky ve směru na Prosenice a Dluhonice se nachází v rovinatém území, které lze charakterizovat po stránce směrového a výškového řešení jako úsek nenáročný. Svým charakterem se však jedná o rekonstrukci kolejí ve velmi husté průmyslové, dopravní a obytné zástavbě, s velkou hustotou podzemních inženýrských sítí – především ve směru na Prosenice. Vlastní navrhované kolejové úpravy jsou vytrasovány na stávajícím drážním tělese.
Rozsah stavby je stanoven návazností na:
• již modernizovaný usek trati Přerov – Hranice na Moravě,
• již modernizovaný usek Přerov – Olomouc,
• již realizovanou stavbu Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba.

Náplní stavby „Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba“ je rekonstrukce tří traťových úseků v rámci železničního uzlu Přerov a rekonstrukce výhybny Dluhonice. Jedná se o dvoukolejné elektrifikované úseky Přerov – Prosenice, Přerov – Dluhonice a Dluhonice – Prosenice, tedy traťové úseky, na nichž doposud nebyla realizována modernizace.
Rozsah kolejových úprav 2. stavby je vymezen následovně:
• Přerov – Prosenice kolej č. 1 km 184,230 – 187,691
kolej č. 2 km 184,250 – 187,691
• Přerov – výhybna Dluhonice kolej č. 1, 2 km 184,263 – 185,733
• Dluhonice – Prosenice (Dluhonická spojka) kolej č. 1S km 0,000 – 5,109
kolej č. 2S km 0,000 – 5,630
• výhybna Dluhonice koleje v km 185,733 – 188,400
Předmětem navrhovaných úprav je rekonstrukce železničního svršku a spodku, železničních mostů a propustků, trakčního vedení a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení v uvedených traťových úsecích. Kolejiště výhybny Dluhonice bude rozšířeno o dopravní kolej č. 8. Z toho důvodu bude zrušen stávající mostní objekt v km 186,692 a nahrazen novým silničním nadjezdem v km 186,634. V navrhovaném stavu tak bude dopravna tvořena celkem 7 dopravními kolejemi (č. 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 10). Stávající přejezdy v km 185,610 a 186,124 budou zrušeny a nahrazeny mimoúrovňovým křížením pro pěší a cyklisty (lávkami). Silniční provoz bude přemístěn na nový silniční nadjezd v km 185,338. Uspořádání olomouckého zhlaví výhybny bude připraveno na budoucí zapojení traťové koleje přesmyku stavby “Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba”.
Rekontrukcí dojde ke zvýšení traťových rychlostí:
• Přerov – Prosenice: stávající rychlost 110 km/h, navržená rychlost 110 km/h, která se dále ve směru k žst. Prosenice zvyšuje na 160 km/h.
• Přerov – Dluhonice: stávající rychlost 100 km/h, navržená rychlost 100 km/h, která se dále ve směru k výhybně Dluhonice zvyšuje na 130 km/h.
• Dluhonice – Prosenice
o kolej č. 1S: stávající rychlost 100 km/h, při výjezdu z výhybny Dluhonice navržena rychlost 100 km/h , která se dále ve směru k žst. Prosenice zvyšuje na 160 km/h;
o kolej č. 2S: stávající rychlost 80 km/h, při výjezdu z výhybny Dluhonice navržena rychlost 100 km/h, která se dále ve směru k žst. Prosenice zvyšuje na 110 km/h.
• výhybna Dluhonice: v hlavních kolejích č. 1 a 2 je navržena rychlost 130 km/h, v kolejích 6 a 8 rychlost 120 km/h, předjízdné koleje 3 a 10 budou upraveny na rychlost 60 km/h, a kolej č. 4 na 80 km/h.

Problémy a potřeba projektu
Technický stav železničního svršku, trakčního vedení a dalších zařízení je na hranici životnosti. Ve stávajícím stavu kolejiště nejsou dodrženy předpisové parametry (mezipřímé mezi výhybkami, rychlosti do ostatních dopravních kolejí ve výhybně, tloušťka štěrkového lože, nefunkční odvodnění železničního spodku, atd.). Obdobně také mostní objekty jsou ve stavu odpovídajícímu době jejich výstavby – nevyhovující pohledové konstrukce, nevyhovující únosnost, špatné hydroizolace.
Zabezpečovací zařízení nesplňuje kritéria interoperability TSI EU. Technická koncepce staničního zabezpečovacího zařízení neumožňuje dálkové ovládání výhybny ani traťových úseků a neumožňuje zapojení do jednotného evropského zabezpečovacího systému (ETCS). Rovněž trakční vedení je morálně a technicky zastaralé a nesplňuje provozní a bezpečnostní požadavky kladené na zařízení moderních železničních tratí s parametry pro vyšší rychlosti.
Úzkým místem je výhybna Dluhonice, která umožňuje přechod vlaků od Prahy a Olomouce odbočným směrem na Prosenice a dále na Slovensko či Polsko, nebo pokračování jízdy vlaků v přímém směru na Přerov, Otrokovice a Břeclav. V současném stavu je provoz vlaků ve směru na Hranice na Moravě veden po 1. traťové koleji přes výhybnu do koleje č. 2s, čímž dochází k rušení jízd vlaků od Přerova a také vlaků jedoucích od Prosenic na Olomouc po koleji č. 1s (viz obr. 5).
V obvodu výhybny Dluhonice se nacházejí 2 úrovňové železniční přejezdy v km 185,610 a 186,124. Přejezdy jsou zabezpečeny světelným přejezdovým zabezpečením se závorami a v obou případech se jedná o křížení místní komunikace s čtyřkolejnou železniční tratí, což je z hlediska bezpečnosti a z důvodu zvyšující se intenzity provozu nežádoucí. Tyto přejezdy budou zrušeny a pro pěší budou vybudovány nové mimoúrovňové bezbariérově přístupné lávky a to v km 185,571 a km 186,124. Rušený železniční přejezd v km 185,610 bude z hlediska silniční dopravy nahrazen novým nadjezdem v km 185,338, aby byla zachována možnost překonání kolejiště pro místní i tranzitní silniční dopravu. Zrušení přejezdů povede k úspoře nákladů z důvodu eliminace možných dopravních nehod. Z důvodu rozšíření kolejiště výhybny Dluhonice o dopravní kolej č. 8 (původně kusou) bude stávající nadjezd v km 186,692 vedoucí k budově výhybny Dluhonice nahrazen novým nadjezdem situovaným do km 186,634. Tímto řešením bude zajištěna dopravní obslužnost všech doposud dostupných míst v této lokalitě místní části Dluhonice.
Navrhovaná akce plně odpovídá cílům TEN-T, jak jsou definovány v čl. 4 nařízení č. 1315/2013/EU, a to konkrétně těmto kategoriím:
a) soudržnost (zde zejména ve smyslu snižování rozdílů v kvalitě infrastruktury mezi členskými státy v osobní i nákladní dopravě),
b) účinnost (zde zejména ve smyslu vzájemného propojení a interoperability vnitrostátních dopravních sítí),
c) udržitelnost (zde zejména ve smyslu podpory dopravy s nízkými emisemi uhlíku).

Specifické cíle

Hlavním cílem akce je realizace dopravního spojení, které zajistí:
1. zvýšení propustnosti tratě (v souladu s Plánem dopravní obsluhy území ČR zpracovaném MD ČR pro období 2012 – 2016);
2. soulad s technickými specifikacemi pro interoperabilitu (TSI);
3. vytvoření podmínek pro konkurenceschopnost železnice v rámci spojení krajských měst Brna, Ostravy, Olomouce a Zlína (jmenovitě zkrácení cestovních dob a navýšení počtu spojů);
4. zvýšení bezpečnosti železniční dopravy;
5. splnění požadavků vyplývajících z Nařízení EU č. 1315/2013 pro hlavní železniční síť TEN-T pro osobní dopravu (na TEN-T koridorech Baltic – Adriatic, Rhine – Danube, Orient/East – Med).

Ukazatele a indikátory projektu
• rekonstrukce traťových kolejí v doposud nemodernizované části úseku Přerov – Prosenice při zvýšení rychlosti do 160 km/hod (cíl 1, 3, 5)
• rekonstrukce traťových kolejí v doposud nemodernizované části úseku Přerov – Dluhonice vč. výhybny Dluhonice při zvýšení rychlosti do 130 km/hod (cíl 1, 3, 5)
• rekonstrukce traťových kolejí tzv. Dluhonické spojky (cíl 1, 3, 5)
• prostorová průchodnost UIC GC (cíl 2, 5)
• traťová třída zatížení D4 (cíl 2, 5)
• nové zabezpečovací zařízení (cíl 4)
• nové trakční vedení (cíl 2)
• zajištění interoperability (cíl 2)

Současný stav
Technický stav žel. svršku je na hranici životnosti, svrškový materiál je opotřebovaný a projevuje se špatná držebnost upevňovadel což vyžaduje značné náklady na jeho údržbu. Odvodnění železničního spodku je v celém rozsahu stavby nefunkční. Na mnoha místech jsou zřejmé poruchy geometrické polohy koleje vyvolané blátivými úseky, které jsou způsobeny zejména nedokonalým odvodněním pláně a železničního svršku.
Řešené traťové úseky prochází rovinatým industriálním územím, trať je křížena drobnými vodními toky (potok Strhanec) a rovněž silničními komunikacemi. Počty mostních objektů v řešeném úseku jsou ve stávajícím stavu následující – železniční mosty 7 ks, propustky 9 ks, silniční nadjezdy 3 ks, návěstní lávky 6 ks.
Ve výhybně Dluhonice se nachází výpravní budova a trafostanice. Výpravní budova neslouží pro cestující veřejnost, jsou v ní umístěny technologické místnosti pro provoz a zabezpečení železniční dopravní cesty a služební místnosti pro zaměstnance provozovatele železniční dopravní cesty.
Řešené traťové úseky jsou vybaveny zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. Přejezdové zabezpečovací zařízení 3ZBI typu AŽD 71 zabezpečuje 2 úrovňové přejezdy, které se v úseku Přerov – Olomouc nacházejí. V obou případech se jedná o šikmé křížení čtyřkolejné trati.
Trakční vedení v traťových úsecích dotčených stavbou Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba bylo realizováno na konci padesátých let. Převážná část podpěr a závěsů TV v celém úseku je již na hranici životnosti.
Obr. Uzel Přerov – stávající stav (obrázek je směrově otočen)

Související akce v rámci globálního projektu
• Rekonstrukce žst. Přerov, 1. stavba – náplní stavby byla rekonstrukce železničního svršku a sanace železničního spodku vč. nového odvodnění v prostoru přednádraží a osobního nádraží v žst. Přerov. Byla rekostruována nástupiště i stávající podchod a vybudován nový jižní podchod doplněný výtahy pro zajištění bezbariérového přístupu pro cestující. Byly zrekonstruovány silnoproudé rozvody, osvětlení železniční stanice a trakční vedení. Zřízeno bylo elektronické staniční zabezpečovací zařízení 3. kategorie s ovládáním z jednotného obslužného pracoviště. Stavba probíhala v letech 2009 – 2015 a byla spolufinacována z prostředků Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Doprava 2007-2013.
• Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba – navazuje na realizaci stavby „Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba“ a řeší jednokolejný přesmyk koleje mezi Dluhonicemi a Brodkem u Přerova. Hlavním účelem stavby je odstranění vzájemného rušení jízd vlaků ve výhybně Dluhonice a posílení traťové propustnosti na úseku Brodek u Přerova – Dluhonice. Stavba „Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba“ je vzhledem k výše uvedenému koordinována ve všech dotčených profesích se stavbou „Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba“. V olomouckém zhlaví 2. stavba zajistí stavební připravenost pro vložení výhybky č. 26, z které bude přesmyk odbočovat a vytvoří připravenost pro vložení nové kolejové spojky tvořené výhybkami č. 24 – 26. Při překryvu staveb jsou respektována pravidla udržitelnosti spolufinancovaných projektů a zamezení dvojího financování.

Obr. Uzel Přerov – Cílový stav kolejových úprav v rozdělení na 2. a 3. stavbu (obrázek je směrově otočen)

Přínos navrhované akce ke Globálnímu projektu

Realizace Akce přispěje ke zlepšení parametrů úzkého místa na jedné větvi Rýnsko–dunajského i Baltsko-jadranského koridoru. Současně přispěje k dokončení II. národního tranzitního koridoru na trati Břeclav – Ostrava i jeho odbočné větve Přerov – Olomouc – Česká Třebová. Po realizaci navazující akce „Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba“ bude dokončen celý sledovaný globální projekt.

Přínos navrhované akce k naplnění cílů globálního projektu

Z hlediska železnice implementace akce umožní:
– zlepšení konkurenční pozice železnice pro národní i mezinárodní dopravu osob a zboží následkem snížení přepravní doby a zvýšení nákladové kapacity;
– snížení nákladů na údržbu a opravy modernizací infrastruktury a odstraněním nepotřebných zařízení.
Pro cestující veřejnost implementace akce přinese:
– zlepšení bezpečnosti prostřednictvím moderního zabezpečovacího zařízení;
– zkrácenou přepravní dobu pro všechny cestující (regionální, dálková i mezinárodní doprava);
– zvýšení komfortu a kultury cestování.
Pro zasilatele zboží implementace akce přinese:
– zvýšení nákladové kapacity (dosažení třídy zatížení D4 a prostorové průchodnosti trati);
– zvýšení kapacity trati spolu se zrychlením přepravy.
Lidem žijícím v těsné blízkosti stavby a veřejnosti obecně implementace akce přinese:
– snížení hlučnosti a zvýšení bezpečnosti odstraněním úrovňového křížení na přejezdech.

Požadavek je tedy dodržen.

a) „být ekonomicky životaschopný na základě sociálně-ekonomické CBA“. Požadavek je dodržen, ekonomická čistá současná hodnota akce je kladná;
b) „vykazovat evropskou přidanou hodnotu“. Podle čl. 3 Nařízení „evropskou přidanou hodnotou (se rozumí) hodnota projektu, který má kromě potenciální hodnoty pro členský stát za následek výrazné zlepšení dopravních spojení nebo dopravních toků mezi členskými státy, což lze prokázat odkazem na zlepšení účinnosti, udržitelnosti, konkurenceschopnosti nebo soudržnosti v souladu s cíli stanovenými v článku 4“. Průkaz plnění všech čtyř kategorií je uveden v oddíle a) tohoto bodu, tedy požadavek je splněn.

Popis umístění stavby
Navrhovaná akce se nachází na území Olomouckého kraje v severozápadních částech statutárního města Přerov. Celá stavba se nachází v ochranném pásmu dráhy na drážních pozemcích, v některých případech pak na pozemcích obce a soukromých vlastníků.

Mapa místa realizace
Obr. Uzel Přerov, 2. Stavba (modře) – kartografické znázornění

Podrobné umístění projektu v GIS

Začátek kolejových úprav km 184,250 (trať Bohumín-Přerov, Přerov-Olomouc):
• souřadnice 17°26’19.8027″ v. d., 49°27’02.2208″ s. š.
Konec kolejových úprav km 188,440 (trať Přerov-Olomouc):
• souřadnice 17°22’57.2381″ v. d., 49°27’27.4103″ s. š.
Konec kolejových úprav km 188,150 (trať Bohumín-Přerov):
• souřadnice 17°27’23.5128″ v. d., 49°28’51.0863″ s. š.

Umístění dle nomenklatury NUTS

Akce se nachází na území regionu Střední Morava (NUTS 2 CZ07), Olomoucký kraj (NUTS 3 CZ071), okres Přerov (NUTS 4 CZ0714), v severozápadních částech statutárního města Přerov (NUTS 5 CZ0714 511382).
Akce je součástí koridoru Rhine – Danube, konkrétně jeho české části předem definovaného úseku Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – ukrajinská hranice. Severojižní částí globálního projektu zároveň prochází koridor Baltic – Adriatic, konkrétně jeho česká větev předem definovaného úseku Katowice – Ostrava – Přerov – Brno – Břeclav – Vídeň.

Uvedená Akce výrazně přispívá k naplňování pracovního plánu těchto koridorů hlavní sítě TEN-T a to zejména v těchto aspektech:
• rozšíření a zkvalitnění železniční sítě TEN-T;
• přizpůsobení parametrů standardům EU;
• zavádění zařízení na trati v souvislosti s ERTMS;
• dokončení modernizace tranzitních koridorů;
realizace technických opatření vedoucích k minimalizaci vlivu dokončených staveb na jednotlivé složky životního prostředí a veřejného zdraví.
Akce přispívá k dosažení následujících obecných priorit TEN-T, definovaných v článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013:

b) zajištění optimální integrace různých druhů dopravy a jejich interoperability;
d) podporu účinného a udržitelného využívání infrastruktury a případně zvýšení kapacity;
e) zlepšování nebo zachování kvality infrastruktury z hlediska bezpečnosti, ochrany, účinnosti, odolnosti vůči změně klimatu a případně vůči katastrofám, vlivu na životní prostředí, sociálních podmínek, dostupnosti pro všechny uživatele, včetně starších osob, osob s omezenou pohyblivostí a zdravotně postižených cestujících, a kvality služeb a plynulosti dopravních toků;
f) realizaci a zavádění telematických aplikací a podporu inovativního technologického rozvoje.
Projekt je součástí předem identifikovaných úseků koridorů Rhine – Danube a Baltic – Adriatic. Realizací projektu dojde na části těchto koridorů ke zvýšení kapacity, zvýšení komfortu přepravy cestujících a ke zvýšení interoperability v daném úseku. Odstranění se tím tak jedno z úzkých míst (z hlediska kapacity a kvality služeb) na tomto koridoru.

Projekt přispěje k:
• zlepšení konkurenční pozice železnice pro národní i mezinárodní dopravu osob a zboží následkem snížení přepravní doby a zvýšení nákladové kapacity (dosažení třídy zatížení D4 UIC a prostorové průchodnosti trati pro ložnou míru UIC GC);
• zvýšení bezpečnosti v důsledku instalace moderního zabezpečovacího zařízení;
• zkrácení cestovních dob pro cestující (regionální, dálková i mezinárodní doprava);
• zvýšení komfortu a kultury cestování.
Projekt je plně v souladu se Strategií pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020. Podporuje, mimo jiné, konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje, což je jedna ze tří hlavních priorit této strategie.
Jeho realizací bude posílena evropská dopravní infrastruktura jak na linii Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – ukrajinská hranice, tak na linii Katowice – Ostrava – Přerov – Brno – Břeclav – Vídeň. Stavba podpoří nejen vlastní ekonomiku země, ale hlavně dojde ke kvalitnějšímu propojení vnitřního trhu Evropské unie, v tomto případě konkrétně ke kapacitnějšímu propojení České republiky se sousedními zeměmi Evropské unie.